Média4. Často kladené dotazy
Otázka: Investice do stříbra mi připadá nejistá. Díval jsem se na burzovní grafy stříbra a cena neustále lítá jak šílená.
Odpověď: Ano, částečně máte pravdu - cena stříbra na trzích je velmi volatilní. Důvodem volatility stříbra je, že trh se stříbrem je velmi malý. Každý větší nákup proto hýbe cenou. Ale zásadním omylem, rozšířeným mezi laiky, je směšování trhu fyzického stříbra a trhu „papírového stříbra“ - kontraktů na burze. Cena fyzického investičního stříbra nemá totiž s „papírovým“ mnoho společného. Na COMEXu (tj. na US futures trhu kde se obchoduje kontrakt stříbra) je cena stříbra v obrovském měřítku manipulována a naprosto neodráží skutečnou nabídku a poptávku. Tento fakt je znám profesionálním obchodníkům, bohužel nikoliv i laické veřejnosti.
Můžete takové tvrzení dokázat?
Samozřejmě. V investorské sekci předložíme konkrétní důkazy. Půjde především o ukázku nesmírného množství short (tj. krátkých) pozic, které drží dvě velké americké banky. Dalším důkazem je například skutečnost že na COMEXu existují kontrakty na mnohem větší množství stříbra, než ve skutečnosti vůbec existuje v jeho depozitářích!
Abychom si tento fakt přiblížili z praktického hlediska, použijeme situaci z minulého roku. V listopadu 2008 byla cena stříbra na COMEXu stlačena dokonce pod $9 za unci. Ve stejném čase se ale fyzické stříbro - mince a slitky - prodávaly v USA s obrovským premiem (přirážkou oproti spot ceně na trhu). Na jednouncových mincích činilo toto premium dokonce více než 100% ! Investičního stříbra byl velký nedostatek - jakmile se cokoliv objevilo u velkododavatelů, okamžitě to bylo prodáno.
A jaká byla situace v Evropě? Ještě zajímavější. Investiční jednouncové mince se zde prodávaly v přepočtu za $25 i víc. Tedy … vlastně se neprodávaly. Proč? V Evropě zkrátka v listopadu 2008 žádné investiční stříbro nebylo k sehnání! A tohle všechno se dělo při spot ceně "paper silver" na burze $9. Může být přesvědčivější doklad manipulace ceny stříbra?
Ukázala se však ještě jedna věc: Lidé, kteří v roce 2008 nakoupili stříbrné mince nebo investiční slitky třeba za $16, i na podzim mohli prodávat stále za $16, v případě mincí ještě dráž. Zkrátka investoři, kteří měli fyzické stříbro, lidově řečeno „pod polštářem“, vydělali. Naprosto opačná situace byla bohužel v „papírovém“ stříbře. Lidé, kteří nakoupili papírové stříbro na burze (tj. kontrakty na COMEXu), případně využili jiného investičního instrumentu (ETF, stříbrné podílové fondy), na podzim při ceně $9 měli průběžnou ztrátu přes 40%! Nenakoupili totiž skutečné stříbro, ale jen papírový závazek od fondu, který fyzické stříbro s největší pravděpodobností vůbec neměl.
Otázka: V dnešní době mi přijde riskantní investovat do čehokoliv. Četl jsem v novinách doporučení renomovaného investičního analytika, že v dnešní době je nejlepší mít většinu kapitálu v hotovosti, tedy v penězích.
Odpověď: Našim klientům vždy doporučujeme, aby se příliš neřídili radami žádných analytiků. Vždy spoléhejme jen na svůj vlastní úsudek. Všichni takzvaní "renomovaní" analytici v létě 2007 po prvním propadu akciových trhů radili jak o život: „Nakupujte akcie amerických investičních bank! Tak levné už nikdy nebudou!“ Na podzim roku 2008 se tyto akcie dostaly na zlomky původních hodnot. Některé velké investiční banky dokonce zkrachovaly, nebo musely být převzaty jinou bankou za státní asistence. "Renomovaní" analytici se svých rad drželi do konce roku 2007. Někteří z nich pak skončili. Ti co zůstali, se na toto téma dnes nehodlají bavit.
Zpět k Vaší otázce. Stříbro je velmi jistá investice, zejména pokud investujeme v delším časovém horizontu. Pokud se podíváme na držení kapitálu v hotovosti, nebude výhled do budoucna zdaleka tak povzbuzující, jako je u stříbra. Ano, právě držení kapitálu v hotovosti, tedy v penězích, je velice riskantní. Je třeba si uvědomit, že peníze, respektive měna, jsou také investičním nástrojem. Koruna, euro, dolar - hodnotu těchto měn také určuje trh a jejich "cena" se v čase mění. Dalším problémem peněz je jejich nulové krytí. Opravdu je tomu tak – peníze nejsou ničím kryté! Mít tedy v dnešní době vše v "nekrytých" penězích je mimořádně riskantní. Státy po celém světě se rekordně zadlužují a některé z nich už i prakticky krachují – vzpomeňme na Island, Maďarsko, na problémy pobaltských zemí atd. Tisk peněz, horečné vydávání dluhopisů – to vše úspory stále rychleji znehodnocuje. Peníze jsou náchylné ke znehodnocování nejen vlivem devalvace, ale i vlivem stále číhající inflace. Hodnotu trvale ztrácejí.
Jako konzervativní investor byste proto měl mít část svých financí v drahých kovech. Navíc, pokud jde o onu jistotu, zlato a především stříbro fungují spolehlivě jako peníze 6000 let, dnešní nekryté měny sotva 40 let. Co je tedy jistější?
Otázka: Zajímal jsem se o otázku výkupu. Vidím, že u stříbra je procentuelní rozdíl mezi vaší nákupní a výkupní cenou mnohem vyšší, než bývá u zlata. Čím je to způsobeno?
Odpověď: Nejdříve je třeba uvést na pravou míru srovnání se zlatem. U stříbra je rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou (tzv. spread) obecně mnohem vyšší než u zlata. Je to dáno primárně vysokým premiem. Vyjdeme z faktu, že cena stříbra oproti zlatu je výrazně nižší. Pokud tedy vyražení jednouncové mince stojí například jeden dolar, pak u stříbra náklady na tuto ražbu tvoří procentuelně mnohem větší část ceny než u zlata.
Premium je ovšem přítomno i u větších slitků a cihel - to je dáno skutečností, že stříbra je v investiční formě zkrátka málo, takže nabídka nestačí pokrývat poptávku. Druhým důvodem většího spreadu oproti zlatu je fakt, že trh s fyzickým investičním stříbrem je podstatně menší a není zatím tak rozvinutý jako trh zlata. To se ovšem netýká například USA, kde existuje mnoho subjektů, malých i velkých, které se stříbrem obchodují a tím zefektivňují trh a tlačí na zužování spreadu mezi nákupní a prodejní cenou. V Evropě je situace jiná - trh s fyzickým stříbrem zde organizuje jen několik subjektů a investičního stříbra je zde velmi málo.
Z těchto důvodů je zajišťování výkupu samo o sobě velmi složité. Firma SILVERUM s.r.o. je první společností v České republice, která umí zajistit efektivní výkup investičního stříbra. Firma svým zákazníkům nabízí zpětný odkup investičního stříbra. Moudrý investor si ovšem uvědomí, že postupem času se trh s fyzickým stříbrem rozvine i v Evropě a přiblíží se trhu s fyzickým stříbrem, jaký je v USA a v Kanadě. Možností výkupu bude přibývat a výkupní ceny se budou zlepšovat.
Otázka: Jsem ekonom. Četl jsem si váš článek "Proč stříbro?" a to jak srovnáváte stříbro s dnešním moderním měnovým systémem mne překvapilo. Obecně se uvádí, že lidé už nikdy stříbrem platit nebudou, je to nepraktické. Co vy na to?
Odpověď: Obáváme se, že další vývoj dá za pravdu nám. Jelikož jste ekonom, jistě znáte "Fractional reserve banking system" na němž je postaven současný monetární systém a který definuje úlohu centrálních bank. Tento systém je páteří dnešního měnového systému, v čemž se nepochybně shodneme. Mimo jiné ale umožňuje bankám vytvářet peníze takříkajíc "z ničeho" a také upravuje vázanost peněz na státní dluhopisy.
Čertovo kopýtko tohoto systému budeme podrobně rozebírat v investorské sekci těchto webových stránek. Důkaz problémů, které ze systému plynou, jasně podala právě současná finanční krize. Obrovská úvěrová expanze (a následná bublina na trhu s nemovitostmi) byla umožněna právě tím, že je možné emitovat ohromné sumy peněz "z ničeho". Bohužel to zatím není to nejhorší. Největší problémy teprve přijdou. Kdy to bude? Bude to v momentu, kdy zadlužené státy s velkými rozpočtovými schodky (například USA) nebudou schopny dál táhnout svoje předlužené rozpočty a ostatní státy (jako např. Čína) odmítnou nakupovat jejich státní dluhopisy. To bude teprve pořádný problém.
S tím, že se drahé kovy v měnovém systému už nikdy nebudou používat, nelze souhlasit. Současný monetární systém je velmi křehký. Hodnota peněz stojí pouze na důvěře lidí v kupní sílu peněz. Tento fakt pěkně ukázaly události v roce 1999 a 2001. Tehdy, nejprve v souvislosti s fenoménem Y2K a pak kvůli teroristickým útokům na WTC, začaly některé malé lokální obchody a také benzinové čerpací stanice v USA přijímat americké stříbrné mince které se používaly před rokem 1965. Tyto mince totiž obsahují 90% stříbra. A tohle se dělo v dnešní „moderní době“ platebních karet a internetového bankovnictví. Tehdejší události v podstatě žádným velkým problémem nebyly - byla to pouze panika. Mnozí naivní a důvěřiví občané budou velmi nemile překvapeni, co se bude dít, až se objeví skutečný problém.
Pokud hovoříme o benzinových čerpacích stanicích, zkusme ještě jedno zajímavé srovnání. V roce 1960 stál v USA galon benzínu asi 30 centů – galon bylo tedy možné zaplatit třemi stříbrnými deseticenty. Dnes stojí galon benzínu více než desetkrát tolik, přes $3. Přesto i dnes byste si za ony tři stříbrné deseticenty mohli koupit galon benzínu – právě díky hodnotě stříbra, ze kterých jsou vyrobeny. Je tomu tak i při dnešních, velmi nízkých a manipulovaných cenách stříbra.
Stříbrnými mincemi už asi opravdu nikdy platit nebudeme. Nikoliv proto, že by to bylo nemoderní, ale jednoduše proto, že stříbro je velmi vzácné. Na ražbu většího množství mincí je ho málo. O čem jsme ale přesvědčeni, je přítomnost drahých kovů v měnových systémech budoucnosti. Tedy že peníze budou částečně kryty zlatem a stříbrem. A to není hudba vzdálené budoucnosti ani naše představy. Arabské státy sdružené v GCC (Gulf Cooperation Council) už schválily záměr vytvořit společnou měnu (název nejpravděpodobněji Arabský dinár), který by mohl být částečně kryt zlatem. Jelikož členem GCC je také Saudská Arábie, pak by i platby za ropu byly pravděpodobně vyžadovány v této měně. To by zasadilo velkou ránu především dolaru. Důsledkem by byl velký růst cen drahých kovů. Další zemí, která by mohla využít své velké zásoby zlata v monetárním systému, je Rusko. Jelikož je Rusko zároveň velkým exportérem nerostných surovin do Evropy, měl by tento krok určitě velký vliv na euro i na českou korunu.
Otázka: Mám k dispozici větší kapitál. Na internetu jsem četl několik článků o diamantech. Pro větší investici mi diamant připadá vhodnější než stříbro a to především z praktických důvodů. Diamant může mít hodnotu klidně milion korun a přitom je velmi malý a mohu si jej dát do kapsy. Za tu samou sumu bych koupil desítky kilogramů stříbra, které už tak kompaktní asi nejsou.
Odpověď: Ano, diamant je kompaktnější. Stříbro je sice těžké, ale díky vysoké měrné hustotě nezabere příliš prostoru. Investor v běžné bezpečnostní schránce nebo v sejfu uskladní několik tisíc uncí. Ale samozřejmě diamanty mají v tomto ohledu nespornou výhodu. Diamant ovšem nelze považovat za stabilní a konzervativní investiční nástroj. Investice do diamantu totiž není investicí do reálné hodnoty, nýbrž do estetického vzhledu. To může být dosti ošemetné. Cena diamantu nezávisí ani tak na nabídce a poptávce jako spíš na jeho ohodnocení znalcem.
Představme si, čistě hypoteticky, že by během okamžiku naráz zmizely ze světa všechny diamanty. Co by se stalo? Vůbec nic. Kdyby takto najednou zmizelo veškeré stříbro, nemohli bychom se dívat na televizi, používat počítač, mobilní telefon, přestala by fungovat lednička atd. Většina průmyslu by se zastavila. Světové hospodářství by zažilo obrovský otřes.
Cena diamantů je do značné míry umělá - závisí pouze na tom, zdali se najde dostatečně bohatý zájemce o koupi diamantu. A pokud se nikdo takový nenajde, zmizí jakákoliv poptávka. Nikdo jiný totiž diamant k ničemu nepotřebuje.
Tam, kde diamanty přece jenom zapotřebí jsou - brusné a vrtné nástroje, lze použít uměle vyrobené diamanty které mají zanedbatelnou cenu.
Cena diamantů je velmi vysoká, často až nereálně vysoká. Do čeho investuje moudrý investor? Do komodity, která je velmi podceněná a existuje u ní obroský potenciál růstu ceny, nebo do něčeho, co je extrémně předražené?
Pokud chce muž koupit dárek manželce nebo přítelkyni, nemůže udělat nic romantičtějšího, než koupit prsten s diamantem. Investování má ale pramálo společného s romantikou. Investujme své peníze do komodity, která má skutečnou hodnotu. Do komodity, bez které se převážná většina lidí na této planetě nemůže obejít. Diamant to určitě není.
Otázka: Nabízíte stříbro v různých formách (mince, slitky). Která z nich je nejlepší?
Odpověď: Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Nejoblíbenější je stříbro v malých jednotkách, zejména jednouncové mince. Jsou na trhu nejžádanější a velmi snadno se prodávají, když jsou zapotřebí hotové peníze. Když poklesne cena stříbra, právě u těchto mincí začne velmi rychle narůstat premium. Čili i když cena stříbra o něco klesne, tyto mince můžete stále prodat za vysokou cenu díky nárůstu prémia. Na druhé straně je ale prémium největší nevýhodou při koupi mincí. Při nákupu mince každá trojská unce vyjde dráž, než kdyby byly nakoupeny slitky nebo cihly. Za stejnou sumu se prostě nakoupí méně stříbra ve formě mincí, než ve formě slitků nebo cihel. Optimálním investičním rozhodnutím je tedy diverzifikovat a nakupovat jak slitky, tak mince.
Rozhodně je ale nezbytné nakupovat vždy takové slitky a cihly, jejichž hmotnost je v uncích. Drahé kovy se všude po světě obchodují odedávna v trojských uncích. O kilogramové a gramové slitky je pak menší zájem a při jejich odprodeji za ně prodávající dostanete méně peněz. V kategorii slitků jsou celosvětově nejoblíbenější právě desetiuncové slitky. Důvodem je jejich praktická velikost a přitom stále výhodná cena za unci kovu při nákupu i při zpětném prodeji.
Otázka: Jakou mám záruku že mince, slitky a cihly které od vás koupím jsou opravdu z ryzího stříbra a nejedná se o falzifikát (např s příměsí olova apod).
Odpověď: Na všech našich mincích, slitcích a cihlách je od rafinéra vyražena ověřující značka .999 (případně .999 pure silver), která garantuje ryzost drahého kovu. Naše společnost nabízí stříbro pouze od renomovaných světových rafinérů (včetně nejprestižnějšího Johnson Matthey) a nakupuje od největších dodavatelů v USA, kteří působí v oboru desítky let. Navíc jako první firma v ČR u veškerého stříbra, které prodáváme, nabízíme zpětný odkup. I tímto krokem dáváme najevo, že stříbro, které prodáme, má vždy deklarovanou ryzost a hmotnost. To je další dobrý důvod, proč dát při nákupu přednost renomované společnosti, jako je SILVERUM s.r.o, před pokoutními prodejci a dealery, kteří někdy nabízí stříbro za podezřele nízkou cenu.
Otázka: Co znamená termín 1 oz, 10 oz atd.?
Odpověď: Hmotnost stříbra se odjakživa uvádí v trojských uncích - nejčastější zkratka je tr.oz nebo jenom oz. Jedna trojská unce má hmotnost přibližně 31,1 gramů.
Potom tedy platí: 1 oz = 31,1 g, 10 oz = 311 g, 100 oz = 3,11 kg a 1000 oz = 31,1 kg.
Existuje ještě fluid ounce (zkráceně fl.oz nebo jenom oz). To je ale jednotka objemu, nikoliv hmotnosti a je ekvivalentem cca 29 ml. Používá se v USA, u nás ji můžete nalézt na některých šampónech nebo kolínských.
